Problémem budoucích chytrých měst nejsou technologie, ale změna v myšlení jejich obyvatel – 1. díl

Problémem budoucích chytrých měst nejsou technologie, ale změna v myšlení jejich obyvatel – 1. díl

13 | 25.06.2017

Pojem ,,chytré město“ se dnes skloňuje ve všech pádech…

Nejčastěji se hovoří o mobilitě, chytrých parkovacích řešeních, veřejné dopravě, internetu věcí či sdílené ekonomice. Stejně důležitou součástí chytrého města jsou však inteligentní zelené budovy – téma, které zůstává neprávem opomíjeno. Proto Česká rada pro šetrné budovy (ve spolupráci s Velvyslanectvím Nizozemského království a Nizozemsko-českou obchodní komorou) uspořádala akci z cyklu Green Building Club. Na ní své zkušenosti se zástupci Prahy sdílela Annelies van der Stoep z Amsterodamu, který patří k evropským průkopníkům chytrých měst. K tomu, aby mohly být vize chytrých měst postupně naplňovány, je podle účastníků panelových diskusí mnohem podstatnější změnit myšlení lidí, než pouze inovativně aplikovat nejmodernější technologie.

Inspirace z Amsterodamu

Annelies van der Stoep zodpovídá za koncept Smart City v Ekonomické radě města Amsterodam a koordinuje zde také projekt City-zen, financovaný z fondů EU a směřující k nulové uhlíkové stopě města. Do tohoto projektu se vedle Amsterodamu zapojil také francouzský Grenoble. ,,Aktivit v rámci projektu je řada, protože je do něj zapojeno 25 partnerů z 5 evropských zemí. Jsou mezi nimi zástupci průmyslu, operátoři sítí, firmy působící na trhu bydlení, municipality i výzkumné instituce. City-zen řeší mimo jiné aplikace chytrých řešení do stávajících budov, vytváření inteligentních sítí i sběr dat a monitoring, díky němuž můžeme dělat kroky, vedoucí k postupným změnám společenského chování a vylepšování technických řešení,“ uvedla Annelies van der Stoep. ,,Jako konkrétní příklady lze uvést využití chladu z pitné vody k ochlazování veřejného prostoru ve městech, využití tepla z kanalizace k vytápění budov, inovativní hybridní tepelná čerpadla k vytápění domácností namísto fosilních paliv či ukládání elektrické energie, získané během dne, v domácích bateriích a prostřednictvím systému Vehicle2Grid. Celý projekt City-zen, který je naplánovaný na 5 let, jsme zahájili v roce 2014. Po důkladných přípravách letos uvádíme všechna chytrá řešení do života. Neméně důležité bude pro nás v příštích dvou letech zanalyzovat výsledky, abychom jejich prostřednictvím dokázali přesvědčit širokou veřejnost, že chytrá řešení jsou cestou k další prosperitě a lepšímu životu,“ vysvětluje Annelies van der Stoep.

Zapojme obyvatele měst

Představitelé Prahy Vladimír Zadina, člen představenstva městské společnosti Operátor ICT zodpovědný za koncept Smart Prague, a Tomáš Lapáček, ředitel sekce strategií a politik na IPR Praha, se se zástupkyní Amsterodamu shodli, že pro rozvoj chytrých měst nejsou zásadní překážkou technologie, ale spíše postupná změna v myšlení lidí. ,,Stejně jako Amsterodam považujeme za prioritní úkol, abychom do vytváření chytrého města dokázali díky atraktivnímu obsahu i formě zapojit co nejvíc Pražanů. V rámci Smart Pragueproto vyzýváme občany, aby se aktivně zapojili do jejího rozvoje, například sdílením svých námětů na inovace. Ve spolupráci se širokou veřejností, univerzitami, technologickými start-upy a komerčními firmami vytváříme vizi udržitelného rozvoje Prahy pro období do roku 2030,“ upřesňuje Vladimír Zadina. ,,Jednotlivými kroky ale vizi můžeme začít naplňovat už teď. Jedním z pilotních projektů chytrého města je Smíchov City – prostor bývalého nákladového nádraží, kde vzniká nová městská čtvrť. Do jejího vytváření se vedle komerčního developera Sekyra Group a veřejné správy zapojují právě i zájemci z řad pražských obyvatel,“ doplnil Tomáš Lapáček. ,,Na portálu Amsterodam Smart City je k dispozici interaktivní mapa chytrého města, kde se každý zájemce může inspirovat, pokládat otázky či nabízet náměty a řešení. Komunita, která se do projektu zapojila, má nyní okolo 2 700 členů a portál navštěvuje 12 000 uživatelů za měsíc,“ dodala Annelies van der Stoep.

Česká rada pro šetrné budovy může pomoci s renovací pražských budov

,,Součástí platformy Smart Prague jsou i budovy, které nebudou zatěžovat životní prostředí. Praha vytipovala zhruba 1 500 budov ve vlastnictví města, které čeká renovace. Díky tomu se – stejně jako v Amsterodamu či v Grenoblu – významně sníží emise škodlivého oxidu uhličitého (CO2). Právě v tomto oboru může být velmi užitečná spolupráce hlavního města s Českou radou pro šetrné budovy, jejíž téměř 70 členských společností z celého hodnotového řetězce stavebnictví má se šetrnou výstavbou a snižováním energetické náročnosti budov dlouholeté zkušenosti a know-how. Díky tomu může poskytovat konzultace k inovativním technologiím, progresivním materiálům, energetickému managementu i chytrým projekčním řešením,“ řekla Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.

Zdroj: http://www.enviweb.cz/clanek/urban/108494/problemem-budoucich-chytrych-mest-nejsou-technologie-ale-zmena-v-mysleni-jejich-obyvatel-1-dil

Související články

Důležité roky vašeho života

Ať si to uvědomujeme nebo ne, život ubíhá podle určitého schématu. Každý rok, který prožíváme, má svůj zvláštní astrologický kód....

Zavřít
Tato webová stránka používá cookies. Používáním této webové stránky, souhlasíte s použitím cookies.Zjistit víceOK, rozumím